Albert Adu Boahen
| Albert Adu Boahen | |
|---|---|
| Narození | 24. května 1932 Eastern Region |
| Úmrtí | 24. května 2006 (ve věku 74 let) Eastern Region |
| Alma mater | Škola orientálních a afrických studií Londýnské univerzity Akuafo Hall Ghanská univerzita Mfantsipim School |
| Pracoviště | Ghanská univerzita |
| Obor | Dějiny Afriky |
| Ocenění | Fellow of the Ghana Academy of Arts and Sciences (1969) Noma Award for Publishing in Africa (1997) |
| Děti | Charles Adu Boahen |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Albert Kwadwo Adu Boahen (24. května 1932, Oseim – 24. května 2006) byl ghanský akademik, historik a politik. V letech 1959 až 1990 působil na Ghanské univerzitě. V roce 1992 kandidoval v prezidentských volbách za hlavní opoziční stranu Nová vlastenecká strana (NPP).
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Akademická kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 1956 dokončil Boahen svá studia na Univerzitě Zlatonosného pobřeží.[1] V roce 1959 získal jako první Ghaňan titul Ph.D z africké historie na Škole orientálních a afrických studiích v Londýně.[2]
Od roku 1959 působil na Ghanské univerzitě. Od roku 1971 až do svého odchodu do důchodu v roce 1990 byl profesorem. V letech 1967 až 1975 jako první Afričan vedl zdejší katedru historie.[1][2] V letech 1973 až 1975 zastával funkci děkana.[1] Působil také v redakční radě časopisu The Journal of African History, který vydává nakladatelství Cambridge University Press.[2] V roce 1969 hostoval na Australské národní univerzitě, v roce 1970 na Kolumbijské univerzitě a v letech 1990 a 1991 na State University of New York. V letech 1993 až 1999 působil ve výboru UNESCO, který vydal osmisvazkové dílo General History of Africa. Boahen byl také členem Ghanské akademie umění a věd.[2]
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]V únoru 1988 veřejně přednášel o ghanských dějinách v letech 1972–1987. Proto mu je přičítáno přerušení tzv. „kultury ticha“, která byla charakteristická během režimu prezidenta Jerryho Rawlingse. Rawlings zastával funkci prezidenta od roku 1981.[2] Boahenovy přednášky, které se nejdříve konaly v British Council Hall v Akkře byly v roce 1998 publikovány pod názvem The Ghanian Sphinx: The Contemporary History of Ghana 1972–1987.[1]
V roce 1990 spoluzaložil Hnutí za svobodu a spravedlnost a stal se jeho prvním předsedou. V roce 1992 byl v Ghaně zrušen zákaz politických stran. Ve stejném roce se konaly i prezidentské volby, ve kterých Boahen kandidoval za Novou vlasteneckou stranu (NPP). Spolu s ním kandidoval Roland Issifu Alhassan do funkce viceprezidenta.[3] Boahen ve volbách získal 30,4 % hlasů, byl však poražen Jerrym Rawlingsem.[1][4] Byl přesvědčen o zmanipulování voleb a bojkotoval proto parlamentní volby konané ve stejném roce. V prezidentských volbách v roce 1996 Boahen nekandidoval. V roce 1998 se pokusil stát opět kandidátem NPP do nadcházejících prezidentských voleb v roce 2000, ale NPP nominovala Johna Kufuora, který tyto volby vyhrál.[1]
Na začátku své kariéry se Boahen vyslovil proti marxistické historiografii. Sám sebe označil za liberálního demokrata, vyznavače svobody jednotlivce, soukromého podnikání a tržního hospodářství.[1]
Konec života a jeho odkaz
[editovat | editovat zdroj]Albert Adu Boahen zemřel v den svých 74. narozenin 24. května 2006.[2] Přežila ho jeho manželka Mary Adu Boahen a jejich pět dětí. Mezi truchlícími, kteří po jeho smrti navštívili rodinu byl i Jerry Rawlings.[1] Boahenovy se dostalo státního pohřbu a v červnu 2006 byl posmrtně vyznamenán Řádem ghanské hvězdy.[2]
Jeho syn Charles Adu Boahen se stal v roce 2017 náměstkem ministra zahraničních věcí. Do této funkce jej jmenoval prezident Nana Akufo-Addo.[5][6][7][8]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Řád ghanské hvězdy in memoriam – Ghana, červen 2006
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert Adu Boahen na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h AGYEMAN-DUAH, Ivor. Obituary: Albert Adu Boahen. the Guardian [online]. 2006-06-02 [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g PROFESSOR EMERITUS ALBERT ADU BOAHEN (1932–2006). The Journal of African History. 2006/11, roč. 47, čís. 3, s. 359–361. Dostupné online [cit. 2021-08-08]. ISSN 1469-5138. DOI 10.1017/S0021853706002441. (anglicky)
- ↑ NPP founding father dies at 37 Military Hospital | Regional News 2014-04-15. web.archive.org [online]. 2014-04-16 [cit. 2021-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-16.
- ↑ Jeffries, Richard, and Claire Thomas. "The Ghanaian Elections of 1992". African Affairs, Vol. 92, No. 368 (July 1993), s. 331–366. Dostupné online
- ↑ Akufo-Addo releases names of 50 deputy and 4 more ministerial nominees. Graphic Online [online]. [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OBOUR, Samuel. Here are all the 50 deputy ministers that Akufo-Addo has just appointed. Yen.com.gh - Ghana news. [online]. 2017-03-15 [cit. 2021-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-08. (anglicky)
- ↑ Akufo-Addo names 50 deputies, 4 ministers of state [online]. 2017-03-15 [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Akufo-Addo picks deputy ministers. GhanaWeb [online]. 2017-02-20 [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
